top of page

Jak roste projekt

Aktualizováno: 6. 12. 2023

Komplexní projekt, jako je Moderní Malín, se připravuje několik let. Vedle získání všech nezbytných posudků, stanovisek dotčených orgánů a povolení, je klíčové kvalitní architektonické řešení. V následujícím rozhovoru s hlavním architektem projektu, Ing. arch. Jiřím Smolíkem ze studia VYŠEHRAD atelier, vám přiblížíme, jak se plánuje a vzniká nová čtvrť. Uvidíte, že domy rozhodně nerostou jako houby po dešti, ale že nad každou budovou, chodníkem, technickým řešením, se zamýšlí hned několik hlav architektů, projekt manažerů developera, specialistů a dalších odborníků.

MÍSTO

Jak jste při plánování projektu Moderní Malín uvažovali o této lokalitě? Do jaké míry jste se s Malínem seznámili?

Když jsme byli investorem (MARLO) osloveni, zajímali jsme se intenzivně o místo samotné. Máme přirozený respekt ke Kutné Hoře, jedinečnosti jejího historického centra, stejně tak jsme vnímali relativní blízkost katedrály Nanebevzetí Panny Marie v Sedleci.

Samotnou obec Malín vnímáme jako venkovské sídlo, které má svůj základ v historickém jádru s kostelíkem. Jeho další urbanismus je však již volný a nahodilý. Jeho zástavbu tvoří převážně novodobé rodinné domy do 2 nadzemních podlaží.

Na jedné straně vnímáme místo naší stavby jako něco za výrazným předělem, který tvoří železniční koridor, kdy v podstatě jediné fyzické spojení s městem zajišťuje Malínský most.

Z druhého úhlu pohledu vnímáme místo jako integrální součást jednoho dlouhého a vlastně velmi monotónního až nudného předměstí, které se táhne v rovině od historické „Kutné Hory“ a pojímá v sobě supermarkety, významnou katedrálu, sídliště panelové výstavby socialistické éry, fabriku na cigarety, rodinné domy a další mix různých objektů s různorodým posláním.


ÚZEMNÍ PLÁN

Projekt, který jste vytvořili, sestává z několika typů budov, veřejných prostor, vybavení, infrastruktury... Množství, hustotu a výšku definuje Územní plán města. Co Územní plán říká v případě Malína?

Do jihozápadní části Malína, do ploché a v místních poměrech až zapadlé lokality, do výseku, který ohraničuje okraj stávající zástavby, most, železnice a lány polí, tak právě sem Územní plán Kutné Hory navrhuje rozvojové území, umístění relativně velké rozvojové plochy města. Územní plán striktně vyžaduje nezvykle malou plošnou zastavěnost, na druhou stranu v ploše bytových domů nereguluje výšku staveb.

Klademe si od počátku otázku: Proč zrovna sem je navrhována rozvojová plocha?

Odpověď je nasnadě: Má-li se Kutná Hora rozvíjet, má-li přečkat deficit turistické návštěvnosti, který trvá od pandemie, tak kam jinam umístit rozvojové plochy města než právě sem. Do místa, které je, na rozdíl od památkově chráněných lokalit v okolí ponecháno bez ochrany. Do místa na dopravním uzlu, tedy u železničního koridoru Česká Třebová – Praha a silnic Kutná Hora - Pardubice a Čáslav – Kolín. Zvláště pak, uvážíme-li přítomnost i vlakového nádraží. Vždyť kolem něj i historicky vždy dochází k intenzívnější urbanizaci a rozvoji.


SOULAD STAVBY S KRAJINNÝM RÁZEM

Jak jste uvažovali o výstavbě v souvislosti s charakterem okolní krajiny?

Toto byl nesnadný úkol. Opakovaně jsme se zabývali hned několika důležitými otázkami.

Jak dodržet regulativy územního plánu, které nutí stavět do výšky a zároveň být návrhem k místní krajině adekvátní? Co je správné a co už je za hranou?

Víme od začátku naší práce na návrhu, že na urbanismus stávajícího Malína se navázat nedá. Byl by protimluv, kdyby někdo tvrdil, že jakýkoliv soubor nových bytových domů může na stávající až banální urbánní strukturu novodobého vesnického stavění navázat. To nejde. Věděli jsme naopak, že rozvojové území bude v místě novým prvkem. Že tento celek musí být řešen komplexně a musí mít svou vlastní kvalitu.

Věděli jsme zároveň, že nějaký akcent, který vytrhne z letargie řidiče jedoucího dlouhým a nudným předměstím, je správný právě zde. Na křížení dopravních tras, v místě u hlavního nádraží města.

V jakých krocích spočívá příprava vás – architektů? Co předchází samotnému návrhu staveb, komunikací, hřišť, atd.?

V samém počátku rozvah o podobě souboru jsme věnovali obrovskou energii rozborům a přípravě. Byl zpracován 3D počítačový model celé související oblasti, byly prověřeny veškeré souvislosti a výškové hladiny dronem, chodili jsme po okolí a vybírali vhodná místa a směry dálkových pohledů, odkud je vhodné variantní návrhy posuzovat.

Práce pokračovala na velkém množství hmotových variant zástavby. Překlopit skici do racionální podoby skutečných domů, jejich vymodelování a vsazení do panoramatických fotografií není jednoduché a je i časově náročné, přesto jsme tento prověřovací proces absolvovali u více variant.

Přineslo to jedno podstatné poznání a tím byl fakt, že u souboru bytových domů ve větší ploše a průměrné zástavbě cca osmi podlaží, ke které nás nutil regulativ územního plánu o nízké zastavěnosti, docházelo v některém z dálkových pohledů ke slití hmot do hmoty jedné pohledově velké a masivní.


Jak jste tuto výzvu, aby nevznikla obrovská betonová hmota, vyřešili, můžeme vidět na vizualizaci. Můžete nám popsat, na co koukáme?

Ano. Nakonec jsme dospěli k variantě výsledné a tou je hlavní římsa ve výšce pěti nadzemních podlaží u převážné délky domů. Hmota každého z domů pak na konci graduje do formy „věže“ o třinácti podlažích.

Průměrná výška osmi podlaží zůstává stále stejná, ale nad horizont předměstí se vysouvají pouze vyšší hmoty samostatných věží. Jsou relativně štíhlé se správnou proporcí, jsou dostatečně daleko od sebe, aby se i v dálkových pohledech neslily. Vytváří správný akcent u vlakového nádraží a na dopravním uzlu, adekvátně oživují nudný vzhled předměstí. Jsou symbolem „Moderního Malína“, nové rozvojové čtvrti.

S odstupem času a po mnoha diskusích jsme přesvědčeni, že právě toto je správný přístup. Někomu se může toto pojetí zdát kontroverzní, máme však za to, že je to vstup adekvátní a soudobý.

ROZVOJOVÁ STUDIE


„Uvítali jsme přesvědčení a vizi našeho investora, že je třeba mít urbanisticko-architektonický koncept pro celou rozvojovou plochu. Toto vnímáme jako skutečně klíčové pro fungující celek, kde se bude dobře žít a jsme rádi, že jsme mohli být u toho.“


Rozvojová studie zkoumá a navrhuje nejlepší řešení výstavby pro konkrétní lokalitu. Zohledňuje socioekonomické aspekty, historii, logistiku a další. Co přesně si máme představit pod pojmem „rozvojová studie“ ve vašem případě?

Žádný větší soubor například nemůže fungovat bez občanské vybavenosti. Územní plán Kutné Hory do rozvojové plochy žádnou vybavenost neumísťuje, a to je chyba. V zadání naší práce na rozvojové studii celé lokality bylo proto strukturování území a vytipování vhodných ploch, kde by se i základní občanská vybavenost měla umístit. Bude pro ni třeba ještě změnit územní plán a cesta k naplnění vize komplexně funkční nové čtvrti Malína nebude jednoduchá, ale vlastní vizi vyjádřenou v rozvojové studii máme.


Jak studie řeší třeba prostor kolem železniční tratě? Hluk a ruch s železnicí spojený?

V pásu v návaznosti na železniční koridor jsou umístěny rekreační plochy se dvěma multifunkčními hřišti, skateparkem, workoutem, dětským hřištěm, cvičením pro seniory, lezeckou stěnou, zahradním objektem pro občerstvení a biotopem.

Spojení s nádražím zajišťuje uvažovaný podchod pod tratí s přístupem přímo na jednotlivá kolejiště. Podél železnice je navržena dlouhá stavba parkovacího domu, pro všechny, kdo budou chtít odstavit auto a pokračovat vlakem. Stejně tak pro cyklisty umísťujeme zásobníkovou úschovnu kol ve formě věže. Parkovací dům s plnou fasádou a zeleným valem funguje jako perfektní hluková clona, která v ploše oddychu zajistí klid.


Jak jste uvažovali o rozložení zástavby, rekreačních a zelených ploch, obchodních jednotek a podobně?

Dále od železnice je situována čtveřice bytových domů jako těžiště rozvojové plochy. Málokdo bude schopen rozlišit, že mezi domy je pod zelenou střechou ukryto podzemní parkoviště, snad se to pozná jen díky minimu aut parkujících venku.

Směrem na východ navržená zástavba klesá. Blíže ke středu Malína a blíže k ulici, která zajišťuje obsluhu území, jsou navrženy nové stavby občanské vybavenosti. Své místo v návrhu zde má mateřská škola, menší supermarket, ordinace lékařů, domov seniorů a další služby. Samozřejmě se dá vytipovat i další vhodná vybavenost, která zde bude fungovat.

Naopak dále od stávající zástavby navrhujeme další formy bydlení, tedy menší viladomy a individuální bydlení ve formě řadových domů a dvojdomů.

Celé rozvojové území lemuje z jihu cyklostezka na malém terénním valu chránící celé území proti možnému vzdutí říčky Vrchlice. Pojetím je to však spíše promenádní cesta se stromořadím, lavičkami a výhledem směrem k Církvici a v pozadí na Železné hory.

ARCHITEKTURA BYTOVÝCH DOMŮ


Z vizualizací je zřejmé, že bytové domy jsou důmyslně řešené. Povězte nám však, co přesně vidíme.

Bytové domy jsou těžištěm rozvojového území. Plocha pro jejich umístění i regulativy jejich prostorového uspořádání jsou dány územním plánem. Byť vůbec nové vsazení bytových domů do v podstatě nízké zástavby stávajícího Malína může být překvapivé, hromadné bydlení v městské hustotě osídlení, zároveň v docházkové vzdálenosti od stanice vlaku a v této části širšího předměstí, je logickým východiskem rozvoje města. Kompaktnější forma zástavby s větší koncentrací obyvatel představuje v dnešní době ten nejohleduplnější typ bydlení vůči přírodě.

Jak jsme již vysvětlovali v části věnující se souladu stavby s krajinou, je zřejmé, že nový obytný soubor nedokáže navázat na stávající zástavbu a je potřeba k němu přistupovat jako k nové vrstvě v území. Výsledné řešení, vzešlé z mnoha předchozích variant, navrhuje čtveřici bytových domů. Každý dům má dva vstupy, dvě vnitřní komunikace, z toho obě zpřístupňují obdobný počet obyvatel a bytů.


Domy jsou rozmístěny ve formaci tvaru písmene X s různě protaženými konci. Urbanismus návrhu tímto způsobem reaguje na směr hlavní silnice procházející Malínem, směr železničního koridoru, ale i na historické centrum obce. Formace X je na jedné straně centrální a má vyjadřovat, že právě tento soubor u hlavního nádraží má být určitým izolovaným akcentem v místě, zároveň z druhého úhlu pohledu, je formace X klínovitě otevřená a otvírá se do okolí, se kterým spolupůsobí.


Domy mezi sebou mají dostatek prostoru. Ten je pouze pro pěší, pro setkávání, rekreaci a hry dětí. Obslužná komunikace je vedena kolem. Parkově řešený parter mezi domy je z větší části na střeše zeminou přehrnuté garáže, která v sobě ukrývá převážnou parkovací kapacitu domů.

Domy v této lokalitě mají zajistit kvalitní dostupné bydlení. Architektura domů jde s tímto v souladu, řešení je navrženo střízlivě a účelně. Charakter zástavby je moderní, soudobý a městský. Hmoty jednotlivých domů vytváří tvar písmene L, jsou v podstatě členěny na nižší podélnou část s 5 patry, kdy na konci se z tohoto objemu vysouvá vyšší část čtvercové proporce půdorysu. Vyšší části mají záměrně převýšenou proporci a díky velkým vzdálenostem od sebe vyznívají jako solitérní věže.

Velkou péči jste věnovali fasádám domů…

Ano. Objemy jsou zjemněny fasádou ve tmavších odstínech, z vnějšku je na domy nasazena předsazená lehká konstrukce v odstínu světlejším. Ta tvoří strukturální kostru, na níž se zaměřuje pohled pozorovatele. Konstrukce zároveň nese různě velké a vysunuté balkony, kontejnery pro fasádní zeleň a umožňuje vypnout sítě, po nichž se fasádní zeleň může pnout. Fasády se díky velkým balkonům a zeleni stávají vertikálními zahradami se všemi benefity, které aktivní zeleň v rámci bydlení má.

Neméně důležité je použití přírodních materiálů a hra vložené barevnosti. Pro horizontální vyznění nižší části je ta po výšce rozdělena na spodní část v odstínu tmavé omítky zbytku domu, 4. a 5. patro pak má výraznější odstín fasády v zrzavě oranžové nebo zelené patině. V opačné barevnosti je k tomu pak vždy barva zábradlí balkónů, a dokonce ve hmotě probarvené betony prefabrikátů balkonů.


V okolí domů, díky požadavku územního plánu na zastavěnost pouhých 18 %, jsou nadstandardně rozsáhlé plochy zeleně. S jakou zelení počítáte?

Mezi domy jsou uvažovány plochy okrasných trávníků se skupinami stromů a nižší zeleně. Po obvodě souboru jsou naopak uvažovány přírodní louky, půdokryvná zeleň a poldry pro zachycení dešťových vod. Počítá se se zasazením desítek stromů.


V souvislosti s projektem Moderní Malín je často zmiňována ekologie, soběstačnost, alternativní zdroje. Jak jste s tímto pracovali při navrhování vy?

Objekty budou splňovat náročné energetické parametry, na střechách bude výroba vlastní elektrické energie z fotovoltaických panelů, pro vytápění budou sloužit tepelná čerpadla. Významně je pracováno s principy modrozelené infrastruktury, tedy hospodařením s dešťovými vodami, jejich zachytáváním, akumulací a zpětnou zálivkou. Tedy jejich maximálním užitím a vsakem v místě stavby.

Díky souhrnu všech opatření a celkovému přístupu k architektonickému pojetí se bude jednat o skutečně nadstandardní bydlení a soubor, který má aspiraci být stavbou ekologickou v maximální symbióze se životním prostředím.

Nejdůležitější otázka na závěr – z jakých bytů si mohou klienti vybírat?

Celkově se v obytném souboru vyskytují byty všech velikostních kategorií.

V 1. nadzemním podlaží mají všechny byty vlastní oddělené předzahrádky. Ve 2. až 4. nadzemním podlaží jsou byty spíše menších velikostních kategorií. V 5. nadzemním podlaží, jsou, kromě běžných bytů, i 3 nástupní podlaží bytů mezonetových.

V 6. nadzemním podlaží jsou umístěny horní podlaží mezonetových bytů a velké střešní terasy. Vyšší část domu v rozsahu 6. až 13. podlaží pak vždy pokračuje skoro čtvercovým půdorysem, kde je již jen 4-6 bytů na podlaží a tudíž převážně mohou využívat i rozvinutí do více jak dvou světových stran.


Každý byt má svůj vnější prostor, a to buď ve formě předzahrádky, balkonu nebo střešní terasy. Nad střechu parkingu do těžiště areálu je umístěn přízemní „pavilon“ s dřevěnou fasádou pro komunitní setkávání obyvatel. Základ tvoří kavárna – pekárna, ale jeho využití může být daleko širší. Investor rovněž počítá s prostorem správy celého souboru.

Souhrnně řečeno: vše má zde svůj účel, souvislost a komplexní přístup. Bydlení zde by mělo být dostupné, přesto poskytovat nadstandardní estetickou i užitnou kvalitu.

DISPOZIČNÍ, TECHNOLOGICKÉ A PROVOZNÍ ŘEŠENÍ

VSTUPY

Obytný soubor se skládá ze čtyř bytových domů, kdy každý dům má dva vstupy a dvě vertikální komunikace. Hlavní vstupy do domů jsou vedeny z pochozího rekreačního parteru plochy mezi objekty. Jedná se o úroveň střechy podzemního parkingu.

PARKOVÁNÍ AUT, KOL A KOČÁRKŮ

Parking se nachází v 1. podzemním podlaží, kde jsou také umístěné sklepy. Podzemní parking je členěný po jednotlivých domech. Každý dům disponuje také technickými místnostmi, kočárkárnami a prostory pro komunální odpad.


55 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

תגובות


bottom of page