top of page

Posudek urbanisty

Jde o nadstandardní záměr, který dává v lokalitě smysl.


Architekt a urbanista s třináctiletou praxí Peter Bednár vypracoval nezávislý posudek pro stavební záměr společnosti MARLO v Malíně. “Stavební záměr obytného souboru Malín je z pohledu urbanisty nepochybně vhodným způsobem rozvoje města. Architektonické řešení je nadstandardní, stejně jako zamýšlené investice do veřejného prostoru,” píše.


Stavební záměr obytného souboru Malín je z pohledu urbanisty nepochybně vhodným způsobem rozvoje města. Nová čtvrť nabízí vysoký standard různých typů bytů, domů, veřejných prostor a občanské vybavenosti. Vše z toho pomůže více obyvatelům Kutné Hory v městě zůstat, vrátit se, nebo se do ní teprve přistěhovat.

Debaty o projektu, které mohou působit abstraktně, mají tu nevýhodu, že nezahrnují obyvatele, kteří v navrhovaných domech budou jednou bydlet. Dá se přitom spolehnout, že novým rezidentům bude nová čtvrť vyhovovat. Architektonické řešení je nadstandardní, stejně jako zamýšlené investice do veřejného prostoru. I kdyby byli okolní rezidenti podezíraví ke kvalitě projektu, za pozornost by mělo stát, že dostanou největší a nejlépe vybavené hřiště v kontextu celého města a místo, kam bude stát za to se jít projít, například cestou z nádraží.


Hlavní cíl projektu: postavit dostatek nových bytů u železniční zastávky je správný a naprosto logický. Stavby v městské hustotě osídlení by v docházkové vzdálenosti od nádraží měly přibývat automaticky a co nejrychleji. Jedná se totiž paradoxně o ten environmentálně nejohleduplnější typ bydlení, protože vysoké budovy šetří plochu a dostupnost nízkoemisní dopravy ujeté kilometry v autech. Alternativou ke kompaktnímu městskému rozvoji není žádný rozvoj, ale naopak méně organizovaná suburbánní výstavba rodinných domů na úkor skutečné přírodní a zemědělské krajiny.

Výstavba v nízké hustotě osídlení zabírá násobně víc plochy a přímo se podílí nejen na dopravních zácpách, degradaci krajiny, ale i vzrůstajících cenách za bydlení. Byty v kompaktní zástavbě jsou proto nejlepší alternativou. Nové měřítko staveb může vypadat na první pohled překvapivě, ale z poskytnutých vizualizací je vidět, že nebude v konfliktu s historickým charakterem centra města. Za kvalitu projektu považuji prezentované aktivní partery s předzahrádkami a absenci soklů polozapuštěných parkovacích garáží, které jinde rutinně ničí jakoukoliv snahu o dobrý veřejný prostor a kvalitní architekturu.


Záměr v Malíně by měl být přitom jen prvním krokem k širším úvahám a dalšímu rozvoji v této strategicky hodnotné části města. Podle OECD, IPCC, Zásad územního rozvoje, i všech urbanistických postupů je spojení nových investic a kolejové hromadné dopravy nejlepší ilustrací toho, co bychom si měli představit pod termínem udržitelný urbanismus.

Na druhou stranu zcela rozumím i kritice vůči záměru. Odpovědnost však nenesou architekti, ani investoři, ale současný stav územního plánování a stavební legislativy, který má zásadní podíl na podobě toho, co se smí postavit. Nevýhody projektu nejsou důsledek rozhodnutí designérů, ale povinného splnění abstraktních tabulek s velmi neblahým vlivem na možnosti nových čtvrtí. Obzvlášť nevhodně se v projektu projevují absurdně přísné požadavky na parkování a koeficienty zeleně. Oboje mělo sice v naší legislativě původně bohulibý účel, ale ani jedno se neosvědčilo.


Excesivní požadavky na parkování a vycpávkovou zeleň s nízkou ekologickou a pobytovou hodnotou způsobují, že veřejný prostor ulic se i při nejlepší snaze stává jen dekorovaným parkovištěm. Pro další projednávané projekty bych považoval za vhodné, aby město požadavky na parkování zmírnilo a bylo tak možné dosáhnout lepšího výsledku.

Největší zodpovědnost ale nese územní plán. Od územních plánů se očekává, že jsou garanty dobrého využití území, harmonických vztahů mezi novou a starou zástavbou a zodpovídají za kvalitní budoucí rozvoj. Nedělají ale ani jedno z toho. Podle územního plánu se jen o pár set metrů od řešeného území Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana stala součástí parkoviště, lunaparku a areálu továrny Philip Morris.

Stávající územní plánování je archaický přežitek, který zpomaluje, prodražuje a přímo zhoršuje kvalitu budoucí výstavby. Rozdělit jedno území na tři funkční celky s předepsanými objemy a typologiemi na desítky let dopředu garantuje, že se plán nikdy netrefí do toho, co je právě potřeba. A hlavně, arbitrárnost čar nakreslených do mapy nemá žádné prostorové, funkční, ekonomické a logické odůvodnění: jsou to náhodné plochy, které mají přitom obří dopad na to, co je možné postavit a kdo smí kde bydlet.

Nejlepší cestou do budoucna by proto mělo být zásadně změnit metodiku územního plánu města, opustit funkční zónování a nahradit ho plánováním uličních sítí a parcel, po vzoru těch nejlepších historických míst Kutné Hory.

Stavební záměr společnosti MARLO development se přesto s nelehkými podmínkami místa a přísností stavebních limitů vyrovnal se ctí, a proto mohu tento projekt doporučit k realizaci.




9 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page